DISGRAFIX - CHYBIS MI TEXT
nikdy
nerespektuj nikoho, kdo nerespektuje tebe,
říkala máma s úsměvem jak nebe, u sebe tebe, u tebe sebe,
ten pocit mě neopustí, je v srdci v té části levé, které slova čas splálí,
ty který jsme si přáli ty co jsme se jim smáli, ty kterých jsme se bály.
Mámu po boku, když jsem byl fagan, partu u bloku, když ulice byla můj
symbol, můj slogan, byl jsem pes a vagabund, byl jsem tracen, kolem spousta
kund. Problémy káznění, věznění, trestáni, nic mě nikdy nezmění, ani moje
máma co mi tak chybí, byl jsem jako v krku zabodlá kost rybí, chyby rány, trápení.
jsem problémový, štír je moje znamení,
vábení pekla, má máma
klekla, slza ztekla a strašně se lekla. Kam vlastně směřuju, život si
stěžuju, jen vám se teď svěřuju, s čím se teď smiřuju, neuměl jsem objímat
ani nikdy dojímat, jen utíkat, proklánat a pěsti zatínat. Mama chci tě zpět
mezi náma. mama chci s tebou prožívat zlo i drama, mama chci tě zpět mezi
náma, mama chci s tebou prožívat dobro i se snama, mraky se stáhly setmělo
se, nával náhlý, smát najednou něchtělo se všichni cítily že přijít to má,
já ji tak věřil že to přežije mama ma, zůstal jsem jako kůl v plotě,
osamotě, jak to utopený kotě, cítil jsem dlouho bolest mojí mámy. prosil
boha o to, ať je tu na věky s námi. cítil jsem tep jejího srdce, co pomaly
bylo měl jsem větší strach než ona, tak těžko mi bylo. ale vím že žilo a ona
se trápila, plakala, křičela zoufalá, na smrt si troufala, utíkal jsem před
jejím pláčem a voláním, měl jsem strach, podlehl jsem zoufáním. plakal jsem
tajně abych byl silný syn, nedal najevo žemi zůstane jen stín. teď když to
píšu stále to cítím, pláču, máma mne drží pevně ji chytím nikdy nezapomenu
navždy vzpomínám, vím že ji mám, chybí mě i naším rodinám |
|
